Každý předmět má ve své každé variantě uvedeny některé základní informace o svém rozvrhování. Většinu těchto informací mohou vyučující předmětu nastavovat jako své požadavky na rozvrh prostřednictvím stejnojmenné aplikace na portále IS/STAG. Jedná se o následující položky, které jsou vždy k dispozici pro každý ze tří typů rozvrhových akcí (přednáška, cvičení, seminář):
Jednotka výuky. Jaká je jednotka výuky daného typu rozvrhové akce. Možné hodnoty: hodin/týden, hodin/semestr, dnů/semestr, týdnů/semestr. Tato položka je podkladem pro akreditaci předmětu a vyučující ji měnit nemohou.
Počet jednotek. Kolik výše uvedených jednotek se má pro daný typ akce narozvrhovat. Je-li tedy jednotka výuky pro přednášky například hodin/týden, pak se jako počet jednotek uvádí počet hodin přednášek, které mají být narozvrhovány za týden. Tato položka je podkladem pro akreditaci předmětu a vyučující ji měnit nemohou.
Dělení po. Často je potřeba rozdělit dlouhé rozvrhové akce do několika kratších, které se mohou konat obecně i v různé dny. Například šestihodinová přednáška se často vyučuje 2x týdně po 3 hodinách, tedy ve dvou rozvrhových akcích, které jsou spojeny do skupiny — aby bylo zajištěno, že studenti si při zápisu předmětu zapíší vždy k sobě příslušné dvojice přednášek. Položka „Dělení po“ udává po kolika jednotkách mají být jednotlivé akce narozvrhovány..
Chceme-li tedy, aby přednáška, která má mít 6 hodin týdně, byla dělena po třech hodinách (tedy na dvě rozvrhové akce), uvedeme dělení po = 3. Je také možné dělit i na části, které nejsou stejně velké. Uvedeme-li u předmětu, který má mít 5 hodin týdně, že požadujeme dělení po 3 hodinách, znamená to, že požadujeme vytvoření dvou rozvrhových akcí spojených do skupiny o délkách 3 a 2 vyučovací hodiny.
Počet paralelek. Často je třeba vyučovat více paralelních cvičení z důvodu velkého množství studentů. Tato položka udává, kolik takových paralelek požadujeme narozvrhovat. Je-li u nějakého předmětu uvedeno, že je požadováno 5 paralelek, znamená to, že má vzniknout prostor pro 5 různých skupinek studentů, kteří si jednotlivé paralelky vyberou. V případě, že není uvedeno žádné „dělení po“, pak vznikne celkem 5 rozvrhových akcí typu cvičení.
Počet paralelek lze kombinovat s„dělení po“. Typickým příkladem jsou jazyky — obvykle se vyučují v mnoha paralelkách, přičemž každá paralelka má mít 4 hodiny týdně dělené po 2 hodinách (tj. každá paralelka má 2 cvičení po 2 hodinách, tato cvičení jsou spojená do skupiny — viz položka„dělení po“). Pokud je celkový počet požadovaných paralelek například 10, pak vznikne celkem 20 rozvrhových akcí po 2 hodinách, přičemž každé dvě z nich jsou spojeny do skupiny (a tvoří paralelku).
Počet studentů. Položka udává počet studentů, který je pro daný typ rozvrhových akcí požadován. Tato položka by tedy měla poté korespondovat s plánem rozvrhových akcí a potažmo i s kapacitami místností, kde jsou vyučovány.
Pro osvětlení problematiky snad poslouží následující ilustrační obrázek:
Obrázek 760. Možnosti zadání požadavků na počty a rozložení rozvrhových akcí.
Tato kontrola slouží právě k tomu, aby rozvrháře upozorňovala, že jakákoliv z požadovaných položek předmětu není splněna. Kontrola dokáže zjistit (a v některých případech i navrhnout řešení), že:
„Jednorázovost“ akcí. Je-li jednotka výuky hodin/semestr, předpokládá se u předmětu vytvoření pouze jednorázových rozvrhových akcí (tj. akcí, jejichž typ týdne je Jiný a vyučují se pouze v jediné datum). Jejich celkový počet vyučovacích hodin by poté měl být roven požadovanému počtu jednotek. Je-li jednotka výuky hodin/týden, umožňuje aplikace vytvoření jak jednorázových, tak klasických rozvrhových akcí (v současné době je velice často u jednoho předmětu výuka jak pro prezenční studenty, tak i v podobě jednorázových akcí pro kombinovanou formu).
Dělení akcí. Není-li požadováno dělení rozvrhových akcí, pak nesmějí být akce daného typu ve skupině. Naopak, je-li dělení požadováno, pak rozvrhové akce musejí ve skupině být a akce v jednotlivých skupinách musejí mít dohromady požadovaný počet jednotek výuky. Počty a délky jednotlivých akcí ve skupinách jsou také kontrolovány.
V úvahu je brán i typ týdne jednotlivých rozvrhových akcí — je-li akce pouze pro lichý či sudý týden, má de-facto poloviční celkový počet vyučovacích hodin, který se bude započítávat. Má-li tedy předmět mít například 2 hodiny týdně přednášku, je možno narozvrhovat ji tak, že bude jedna rozvrhová akce pouze v liché/sudé týdny s délkou 4 vyučovací hodiny.
Varování
Aby mohly být akce zkontrolovány touto kontrolou, musejí být umístěny přímo do časové řady, nesmějí být mimo ni! V případě, že jsou akce umístěny v čase mimo vyučovací hodiny, nemůže aplikace přesně a spolehlivě stanovit počet vyučovacích hodin akcí.