PŘÍKAZY NA FORMÁTOVÁNÍ A ÚPRAVY TEXTU

Popis	Příkaz	Příklad a poznámky
Nový řádek	\nl{} \\ \newline{}	Tady\nl{}na novém řádku Slouží k vynucenému přechodu na nový řádek textu. Výsledný text je pak zobrazen následujícím způsobem: Tady na novém řádku Jeho skutečné chování závisí na místě, resp. prostředí, kde se v dokumentu nachází. Pokud by způsoboval chyby a přerušení sazby, je možné vyzkoušet místo něho druhou nebo třetí variantu příkazu.
Mezera mezi řádky	\vsp{}	Tady\vsp{1cm}na novém řádku Tento příkaz provede přechod na nový řádek a zároveň mezi oběma řádky vyžaduje ve složených závorkách parametr, který představuje vzdálenost mezi účařími obou řádků.
Mezera v řádku	\hsp{}	Tady\hsp{1cm}a o 1cm dále Tento příkaz vytvoří na místě, kde je uveden, prázdný prostor o délce, která je zadána jako parametr. Ve výše uvedeném konkrétním příkladu to bude mezera délky 1 centimetr mezi slovem Tady a spojkou a.
Neoddělitelná mezera	~	o~školách a~o~dalších zákonech Jedná se o znak nazývaný tilda, nebo vlnka (~). V tabulce ASCII má kód 126. Ve výsledném textu vypadá jako běžná mezera, ovšem na rozdíl od ní nemůže stát na konci skutečného řádku, tedy tam, kde se TeX rozhodne provést řádkový zlom. Používá se především u jednopísmenových spojek, které nesmí stát na konci řádku, ale také například u zadání hodnoty spojené s fyzikální jednotkou (110~kJ), chceme-li zajistit, aby obě části (číslo i jednotka) byly na stejném řádku.
Malá mezera	\matsymb{,}	\vyraz{Th\dindex{1}\matsymb{,}}a tak dále Malá mezera je prostor mezi dvěma vysázenými slovy, který je menší než normální mezera. S každou mezerou se ovšem zachází specifickým způsobem: nemá pevnou délku, spíše je do určité míry pružná, tj. může se prodlužovat nebo zkracovat podle potřeby při sázení textu. To samozřejmě platí i pro malou mezeru s tím, že menší je její základní velikost, ale zároveň i její pružnost, tedy schopnost natahovat se nebo smršťovat. Tento příklad ukazuje, jak vypadá výše uvedený TeXovský zdroj ve skutečnosti. Druhý řádek příkladu ukazuje tentýž text bez použití malé mezery:
Malá záporná mezera	\matsymb{!}	\vyraz{\matsymb{int}\matsymb{!}x\matsymb{,}dx} Malá záporná mezera nezakládá volný prostor směrem doprava, jak je běžné u normální mezery, ale naopak doleva, tedy přibližuje následující sázený text k předchozímu. Tento příklad ukazuje, jak vypadá výše uvedený TeXovský zdroj ve skutečnosti. Druhý řádek příkladu ukazuje tentýž text bez použití malé záporné mezery a následně i malé (kladné) mezery. První řádek je zajisté v zápisu integrálu elegantnější.
Tučné písmo	\tp{}	tady je \tp{tučný} text Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen tučným písmem právě nastaveného typu a velikosti. V balíku TeXu pro STAG je množina písem výrazně redukována, proto je nutné se vždy přesvědčit, zda daný efekt skutečně nastal. Pokud nikoliv, je třeba zvolit jiný přijatelný typ písma nebo jeho velikost, případně požadovat přidání daného tučného typu písma.
Kurzíva (sklopené písmo)	\kur{}	tady je \kur{sklopený} text Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen sklopeným písmem. Používá se pro zvýraznění myšlenky, kterou text nese.
Podtržení	\underline{}	tady je \underline{podtržený} text Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen podtrženým písmem. Používá se pro zvýraznění myšlenky, kterou text nese.
Proložený (prostrkaný) text	\prot{}	tady je \prot{proložený} text Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen podtrženým písmem. Stejným způsobem, tedy "proloženě", jsou vysázeny i mezery před a za textem, což zajišťuje dobrou čitelnost - proložený text je opticky oddělen od ostatního textu. Používá se pro zvýraznění myšlenky, kterou text nese.
Proložený text bez úvodní mezery	\bprot{}	používá se za~~~~\bprot{velkou} mezerou Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen proloženým písmem. Na rozdíl od předchozího příkazu však nebude proložena mezera předcházející vlastní text. Jak říká příklad, nejčastěji se používá v případech, kdy před textem leží velký prázdný prostor, nebo text je součástí nějaké tabulky a musí být zarovnán zleva, zkrátka v případech, kdy musíme zabránit optickému oddělení zleva.
Proložený text bez koncové mezery	\protb{}	používá se před \protb{tečkou}. Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen proloženým písmem. V tomto případě nebude proložena mezera následující vlastní text. Jak říká příklad, nejčastěji se používá v případech, kdy bezprostředně za textem musí následovat znak, většinou interpunkční znaménko.
Proložený text bez úvodní i koncové mezery	\bprotb{}	\bprotb{samostatný proložený text} Text uvedený ve složených závorkách za názvem příkazu bude ve výsledném výstupu vysázen proloženým písmem. V tomto případě nebudou proloženy mezery před i za vlastním textem. Používá se v situacích, kdy proložený text nesouvisí s žádným okolním neproloženým textem.